Hydrologie a Podnebí

    Hydrologie

Jedinými zdroji vody v České republice jsou déšť a sníh. Veškeré vodní toky, které pramení na území české republiky, odtékají do sousedních zemí.

Tři evropské vodní předěly tvoří v České republice tyto řeky:

- Labe (Elbe), které ústí do Severního moře (plocha 51 399 čtverečních kilometrů)

- Odra (Oder), která vtéká do Baltského moře (plocha 4 721 čtverečních kilometrů)

- Dunaj (Danube), který vtéká do Černého moře (plocha 22 744 čtverečních kilometrů).

V severní části Moravskoslezských Beskyd je je rozvodí (vrchol hory Petřkovská Hůrka , 608m n.m), které  tvoří předěl  mezi mořem Baltským a Černým.  Na severní stranu hřebene této hory stéká v délce 135 km řeka Odra do Baltského moře. Jižní strana hřebene této hory směřuje k řece Moravě, která vtéká na severozápadní straně Bratislavy  do Dunaje a ten se vlévá do Černého moře. Morava je jednou z nejdelších řek v zemi (350 km) a jedním z jejich nejvydatnějších přítoků  je řeka Bečva (120 km počítáno od Vsetína). Vsetínská Bečva protéká Vsetínem a má více než 100 přítoků.Následující graf  prezentuje průměrné roční odtoky (1888-1995), nezahrnuje však dlouhodobý trend jelikož celkový odtok značně kolísá rok od roku.  

    Podnebí

Česká republika leží v pásmu mírného podnebí Evropy.Pravidelně se zde střídají čtyři roční doby, které jsou charakteristické teplým a deštivým létem a chladnou zimou se sněhem. Obíhání planety Země kolem slunce přináší převážně západní větry. Vlivem centrální geografické polohy České republiky v Evropě se zde střídá klima kontinentální s oceánským. Pohoří západí část České republiky zachycují mračna, která se vyvinula nad Atlantským oceánem, proto jsou zde vodní srážky častější než ve východní části této země. Směrem východním kontinentální klima zesiluje. Větry jsou chladnější, léta teplejší (viz graf , Valašské Meziříčí)) a teplotní amplituda denních a nočních teplot je širší.

Průměrná roční teplota v nejteplejších nížinách Moravy nepřevyšuje 10º C (Hodonín, 180m n.m. = 9,5º C). Nejnižší teploty jsou zaznamenány na vrcholech nejvyšších hor (Sněžka, 1602m n.m.), avšak průměrná roční teplota ještě neklesá pod bod mrazu , vše je zachyceno v následujícím grafu(Praděd, 1491m n.m. = 0,9º C - viz  graf č.4).

Průměrné roční srážky pro celou  Českou republiku obnáší 693 mm (viz následující graf č. 3). 

Vodní srážky jsou rozděleny nerovnoměrně vlivem rozložení celkové orografie země (viz graf ).  Zóny horských oblastí dostávají významně větší množství srážek (dosahují až 1 500mm), zatímco nejsušší oblasti dostávají pouze něco přes 400 mm ročně (viz graf). Grafy č.3 a č.4 představují časové úseky průměrných ročních srážek a teplot. Ukazují mírný pokles celkových srážek od roku 1920 a mírný vzestup průměrných ročních teplot od začátku 20. století. Je obtížné rozlišit anthropogenní a přirozené vlivy na tyto dva trendy.

Celková orografie je rovněž příčinou značné proměnlivosti místního a regionálního podnebí. Během zimy se vyskytují typické teplotní inverse, průměrně ve výšce 300-500m nad povrchem země. Tyto inverse jsou časté na severozápadě, ve středních Čechách a v Ostravském regionu. Počasí je  v České republice velmi nestálé. Především je to způsobeno kolísavým atmosférickým tlakem následkem vlivu hlavních proudů  na změnu tří hlavních tlakových systémů nad Evropou:

- tlakové deprese nad Islandem

- tlakové výše nad Azorami

- tlakovými podmínkami nad Asií