Okres Vsetín

Okres Vsetín se rozprostírá na ploše 1143 kilometrů čtverečních a je situován v severovýchodní části Moravy, kde sousedí se státní hranicí Slovenské republiky. Topografie tohoto okresu je rozmanitá v důsledku utváření území Moravy, kde tvoří důležité rozhraní mezi dvěma základními horotvornými systémy Evropy, s českým masivem  na západní straně a alpsko-karpatským systémem na východní straně(viz statistiky www.jcu.cz).

Ve vsetínském okrese je více než 800 hor a kopců, z něhož 30% je vyšších než 600 m nadmořské výšky. Tyto typické středohory s oblými vrcholy jsou pokryty lesy, které tvoří více než polovinu území okresu.

Řeku Bečvu tvoří dva toky, Rožnovská Bečva a Vsetínská Bečva. Protékají třemi pohořími. Severně se rozprostírají Moravskoslezské Beskydy, s nejvyšší horou Radhoštěm – 1129 m n.m. Rožnovská Bečva teče od východu na západ, jižně ji odděluje pohoří Vsetínských vrchů od údolí Vsetínské Bečvy. Toto pohoří začíná na Bumbálce na česko-slovenské státní hranici a pokračuje směrem západním v délce 40 km ke Vsetínu. Na severu uzavírá toto údolí pohoří Javorníků. Oba toky Bečvy pramení v pohoří Vsetínských vrchů (hora Vysoká 1024 m n.m a Osolná/Beskydek 924/953 m n.m) a spojují se ve Valašském Meziříčí (300 m n.m), odkud teče jediným korytem směrem severo-západním, kde prochází částí okresu Přerov, s nejnižší výškou 266 m n.m. Tato čísla představují výškový rozdíl 750 m na vzdálenosti 40 km, celkový gradient klesání (spád) je 1,9%. Nejprudší spádje pod prameny obou toků řeky Bečvy.

    Vsetín  (počet obyvatel v roce 1999: 30 728)

Město Vsetín je situováno na úpatí Vsetínských a  Hostýnských Beskyd a Vizovické pahorkatiny a na soutoku řeky Bečvy a Senice. Existence Vsetína se datuje od roku 1308, kdy ležel na obchodních cestách z Polska do Maďarska. Město bylo ovlivněno třicetiletou válkou (konec 1648), kdy nastal náboženský útlak a sociální nepokoje, které vedly  k jeho vypálení. Opětovné osídlování pokračovalo na západním břehu Bečvy, kde se rozprostírala obec nazývaná Dolní Vsetín.  Půda zde byla využívána zemědělsky, někteří obyvatelé se zabývali řemesly. Prvé industrializační aktivity začínaly koncem roku 1830 a byly zakládány pivovary, palírny, cukrovar, později textilní průmysl, výroba nábytku  a sklářství. Nově vzniklý zbrojní průmysl představuje největší průmyslový objekt v tomto městě, vyrábí zbraně, měřící techniku  a tkalcovské stroje. Architektonickými památkami jsou renesanční zámek a tři kostely.

    Valašské Meziříčí (počet obyvatel v roce 1999: 27 927)

Valašské Meziříčí je druhým největším městem ve vsetínském okrese. Je situováno na úpatí západních Beskyd a na soutoku dvou řek, Bečvy rožnovské a Bečvy  vsetínské. V minulosti bylo rozděleno na dvě samostatná města: Valašské Meziříčí nacházející se na jižním břehu Bečvy rožnovské, prvé zmínky o něm pocházejí z roku 1297 a Krásno nad Bečvou rozkládající se na severním břehu Bečvy rožnovské. K Valašskému Meziříčí bylo připojeno v roce 1924. Od roku 1850 bylo Valašské Meziříčí okresním městem  spravujícím západní část současného okresu Vsetín. Rozvoj průmyslu začal v roce 1855 výstavbou skláren v Krásně, které získaly dobrou pověst ve světě. Přibližně ve stejnou dobu se vyvíjelo kloboučnictví, tkalcovství a byla založena škola pro výrobu koberců a gobelínů. V rozkvětu byla řemesla zpracující dřevo, vlnu a keramiku. V současné době DEZA  provozuje chemickou výrobu.

Valašské Meziříčí se stalo významnou křižovatkou cest a železnice. Díky této dostupnosti se zde soustředily vzdělávací instituce, gymnázium, střední školy, Obchodní akademie a universitní pracoviště Vysoké školy báňské v Ostravě. Město udržuje řadu architektonických památek, na příklad 3 kostely, 2 zámky a řadu soch.

    Meteorologické parametry města Valašského Meziříčí

Město Valašské Meziříčí má výrazné rozdíly mezi sledovanými teplotami v zimních a letních měsících. Průměrná teplota v lednu (lednové průměry za léta 1957-1998) činí -2,5º C , průměrná teplota v červenci ( průměry za léta 1957-1998) činí 17º C  (viz grafy). Vodní srážky ukazují podobný trend extrémů s celkovým průměrem 35mm  v lednu (lednové průměrné srážky za léta 1957-1998),  celkový průměr v červenci 108mm (červencové průměry za léta 1957-1998), (viz grafy).

V zimě tvoří vodní srážky převážně sníh, který může být velmi hluboký zejména v horách . V tomto ročním období pokrývá vodní toky led, který běžně trvá 19-35 dnů. Prvé zámrazy se objevují v prosinci a k úplnému tání dochází v březnu. V létě tvoří vodní srážky déšť.

    Rožnov pod Radhoštěm (počet obyvatel v roce 1999: 18 067)

Rožnov pod Radhoštěm je položen na úpatí hor a je turistickým střediskem. Je dobře vybaven pro letní i zimní rekreaci. Město bylo založeno někdy v 13. století. Bylo poškozeno nájezdy kočovných kmenů z Turecka a Maďarska. V minulosti zde byly klimatické lázně. Průmysl byl zaměřen na výrobu pleteného a tkaného zboží. Největší industrializace nastala počátkem 50. let, kdy zde byl vybudován elektronický průmysl. V Rožnově pod Radhoštěm je největší atrakcí skanzen nabízející přehlídku lidové architektury a řemesel.

    Kelč (počet obyvatel v roce 1999: 2 610)

Městečko na rozhraní Hané a Valašska, situované v Záhorské pahorkatině. Území Kelče bylo osídleno již v mladší době kamenné, souvislé osídlování spadá do doby kolem roku 1 000. Kelčí procházela významná obchodní tepna vedoucí z orientu na sever. Kelč a její okolí je nejproduktivnější zemědělskou částí okresu Vsetín. Statut města byl obci navrácen v roce 1994.

    Karolinka (počet obyvatel v roce 1999: 2 967)

Rozkládá se v údolí sevřeném od severu Vsetínskými vrchy a od jihu Javorníky. Obec vznikla v roce 1949 oddělením části Karolina Huť od obce Nový Hrozenkov Díky rozvinutému sklářství od roku 1862 byla obec osídlena a  roku 1998 byla povýšena na město.