Znečisťování atmosféry

Nečistoty ovzduší tvoří směs atmosférického kouře, minerální prach, oxidy síry, uhlíku a dusíku, zbytky kyselých sloučenin, fluoru a produkty světelného okysličování jako je ozón, PAN a vzdušné jedy.

Vzdušná poluce v České republice je negativně ovlivňována polohou uprostřed průmyslové Evropy. Prakticky ze všech směrů proudí do České republiky znečistěný vzduch, zejména severními a západními větry (Graf č. 1 ukazuje směr a rychlost větru nad Evropou od 24.10.1994-1.11.1994.  Graf č. 2 ukazuje směr a rychlost větru nad Evropou od 28.10.1995-11.11.1995.). Česká republika však sama produkuje značné množství nečistot, zejména ze sirnatého uhlí z mnoha nevybavených továren.

Grafy č. 3 a č.4  ukazují vysoké emise a hromadění síry v ČR. Změny v používání paliv, ekonomické změny a odsíření vedly k redukci základních nečistot jako jsou emise síry. Do roku 1995 se snížil obsah sirnatých nečistot o 36%, pevných nečistot o 68% ve srovnání s rokem 1990. Navzdory těmto pozitivním trendům zůstaly emise oxidu siřičitého vysoké, v objemu 106 kg na hlavu za rok, ve srovnání s 28 kg v evropských zemích.  

Kyselé vodní srážky, hojné v Evropě jsou i v ČR problémem. Déšť i sníh mají pH hodnoty menší než 5.6 ( pH čisté vody  je v rovnováze s koncentrací oxidu uhličitého). Místně jsou srážky obohacovány oxidem siřičitým a oxidem dusným a postupným okysličováním tvoří kyselinu sírovou a dusičnou, které mohou mít na životní prostření nebezpečný vliv.

    Poškození vegetace:

- kyselé páry přímo ohrožují rostlinná pletiva listů

- kyselý déšť okyseluje půdy s nedostatečnou nárazníkovou schopností

- okyselení půd může vést ke změnám biotopu a k mobilizaci toxických   

   těžkých kovů

- úbytek lesů je spojen s mobilizací toxického hliníku a zvýšeným

   nedostatkem dostupného hořčíku což vede k nedostatku hořčíku v listech

    Vlivy na povrchové vody

- snížení hodnoty pH

- snížení populace ryb a obojživelníků ve stojatých vodách (pro jejich život

   je nutná hodnota pH 6-9, hodnoty pod pH 5 ohrožují život ryb)

- nižší hodnota pH zvyšuje rozpustnost hliníku, který je pro ryby toxický,

   působí na žábra a ovlivňuje příjem sodíkových iontů

- kyselé vodní srážky ve formě sněhu mohou vést k vyšší koncentraci

   kyselin při tání a k následné likvidaci života ve vodě

Nejvyšší stav znečistění ovzduší se vyskytuje v "Černém trojúhelníku" na severu v oblasti Německo-Polsko-Českých státních hranic, kde je emitováno 1 400 000 tun síry ročně.  

Graf č.5 ukazuje, že průměrná hodnota pH dešťových srážek v okrese Vsetín v období 1993-1995 nabývala hodnoty 4,5-4,9 pH, což je klasifikováno jako kyselé. Vodní srážky značně kolísají, od 31.10.95 do 3.11. 95, kdy byl déšť velmi kyselý, s hodnotou 4,0-4,4 pH.Graf č.6 ukazuje naměřenou hodnotu pH v ČR v období 22.10.1994 - 1.11.1994. Graf č. 7 zobrazuje naměřenou hodnotu pH v ČR v období 28.10.1995 - 3.11.1995.

Vsetínský region, zejména Beskydy mají však nejčistší vzduch v ČR ihned po Šumavě. Toto lze dokázat výskytem lišejníků. Rozličný výskyt lišejníků poskytuje výborný způsob k posuzování koncentrace nečistot na daném místě. Jsou zejména citlivé na výskyt oxidu siřičitého.

Východní a jižní části Vsetínského regionu mají ve výskytu lišejníků největší rozdíly. Nejnižší výskyt druhů lišejníků vzhledem k vyššímu znečistění ovzduší je na Ostravsku. Samotný rozvoj průmyslu na Vsetínsku má vliv na kvalitu vzduchu a tím i na výskyt lišejníků v blízkosti průmyslových oblastí. Crustocae  jsou nejodolnějším druhem lišejníků a jsou jediným druhem, který se vyskytuje v blízkosti továrny DEZA ve Valašském Meziříčí. Po směru větru za továrnou DEZA se již nevyskytují žádné lišejníky. Většina lišejníků není schopna přežít koncentraci oxidu siřičitého nad 60mg na metr krychlový. To je odrazem emise z továrny DEZA po směru větru.

Zde jsou velmi nepříznivé dispersní podmínky, které mají za následek kolísání obsahu nečistot v ovzduší. Trvalá inverze teploty může způsobit vysokou koncentraci nečistot zejména na severozápadní části a střední části Čech a na Ostravsku. Jelikož v této části je soustředěn značný průmyslový potenciál, dopad na životní prostředí je velmi negativní. Na Vsetínsku v údolí obou řek Bečvy se tvoří inverse vodorovným přenosem tepla do  údolí během nocí a tak se může zvyšovat i výskyt nečistot v ovzduší.